Který hudební nástroj to bude?

Na který nástroj a kdy by se měl malý levák zaměřit? Odpověď není jednoduchá a jednoznačná – závisí totiž na tom, co dítě samo, i my rodiče nebo učitelé očekáváme z hlediska jeho budoucího života hudebníka. Je potřeba se ptát, jaké hudební vlohy, píli a chuť do zvládnutí hry na hudební nástroj dítě má a také do jaké míry své dítě dobře známe. V mladším školním věku děti rychle mění zájmy a je jen velmi těžké říci, které dítě vytrvá a vyroste z něj praktický muzikant. Stejně tak si musíme uvědomit, že je lepší začít s některým z univerzálnějších nástrojů, přes nějž lze postoupit k dalšímu, který pak beze zbytku naplní pozdější specializovanější hudební zaměření. 

Zajímavé je, že praváci nemají pocit, že by při hře na nástroj měli nějakou výhodu nad leváky, a naopak si myslí, že leváci to mají lehčí. Praváci si často myslí, že levákům jde hraní levou rukou lépe než jim. To je určitě pravda, když levák hraje levou to, co mají hrát levou rukou praváci. Pohyby pravé ruky, které jsou na nástrojích mnohem důležitější, jdou levákům pravou rukou o to hůře.

Přestože hudební nástroje jsou konstruovány pro praváky, leváci se na ně hrát naučí a mohou se dopracovat až k mistrovské virtuozitě.

Cvičení pro jednotlivé nástroje hned od počátku nutí praváky procvičovat jejich pomalejší a méně obratnou levou ruku. Když je plně zapojena ruka pravá, leváci začnou postupovat pomaleji, protože musí zvládnout svou pravou rukou to, co je pro praváka naprosto běžné.  Levák může být v tomto okamžiku zklamán, že mu vše nejde tak rychle jako pravákům, a zklamáno může být i jeho okolí. Nezbývá, aby všichni byli trpěliví, neustávat v cvičeních a také provozovat hudbu na veřejnosti, aby dítě vzbudilo zájem posluchačů a zažilo úspěch i z jednoduchých, ale dobře zahraných skladeb. Nejhorší by bylo nechat dítě, aby se hudby při prvních obtížích vzdalo, a tak připravilo sebe i nás o poctivé domácí muzicírování, které se teprve později může stát příjemným celoživotním koníčkem, nebo dokonce i profesí.

V našich podmínkách je zvykem, že děti vstupují do prvních tříd základní školy a zároveň i do základních uměleckých škol. Malý levák je právě ve věku, kdy je každý den nucen se přizpůsobovat pravorukému prostředí, a může být pod velkým tlakem. Je potřeba zvážit, jestli ho budeme zaměstnávat další náročnou činností, v níž pravolevá orientace pohybů spojenás hrou na hudební nástroj a s čtením hudebního záznamu hraje také zásadní roli.

Měli bychom mít na paměti, že pro dítě je prvořadé zdárné osvojení čtení a psaní ve škole, které je z hlediska malého leváka nejcitlivějším a také nejzranitelnějším bodem jeho vývoje. Měli bychom si být vědomi toho, že zdárné zvládnutí čtení a grafomotoriky psaní na počátku školní docházky, při němž se vyhneme obtížím, které leváci mohou mít, položí  základ gramotnosti našeho dítěte, jeho vztahu ke škole, ke vzdělání a budoucímu povolání a samozřejmě také k jeho koníčkům.

Pokud jsme přesvědčeni, že své dítě známe a že úspěchy při zvládnutí nástroje mu dodají pocit sebedůvěry a přinesou radost z hudby, není třeba dítěti něco odpírat. Přesto však budeme bedlivě sledovat, jestli se počátky výuky hry na nástroj neprojevují na slabších výkonech při plnění školních povinností.

Pokud bychom měli pocit, že se u dítěte začínají objevovat příznaky, které jsou podobné důsledkům přiučování při psaní z  levé ruky na pravou, určitě se poradíme s učiteli, výchovným poradcem nebo navštívíme pedagogickopsy-chologickou poradnu.