Levostranné fortepiano - The First Left-handed Piano - Christopher Seed

V roce 1998 obletěla svět zpráva o tom, že byl zkonstruován první levostranný klavír, a všechna světová média se rozhovořila o stírání nerovností mezi leváky a praváky. Klavír vyrobila firma Poletti & Tuinman Fortepiano Makers z Nizozemí jako kopii historického nástroje vyrobeného kolem roku 1826 ve Vídni rakousko-německým výrobcem Conradem Grafem. Toto fortepiano bylo, na rozdíl od své předlohy, vyrobeno jako jeho zrcadlová varianta pro anglického klavíristu Christophera Seeda, který přesvědčil sponzory a neváhal si půjčit i od banky peníze a nechat si vyrobit mistrovský nástroj na míru. Koncertně poprvé hrál na tento nástroj v únoru 1999 v Queen Elisabeth Hall v Londýně a od té doby jej vozí s sebou na svých koncertních turné po celém světě, protože fortepiano je mnohem menší než jeho nástupce - koncertní křídlo.

Christopher Seed je levák a vystudoval klasickou hru na klavír v letech 1982 - 1987 na Royal College of Music v Londýně. Při studiu a v začátcích své koncertní praxe si uvědomil, že klasická hudba je psána tak, že nejtěžší party jsou určeny pravé ruce. Zároveň zjistil, že jeho levá strana těla je při hraní výraznější a aktivnější, což ho nakonec vedlo k myšlence hrát na stranově obrácený nástroj, aby dokonale využil svých fyzických i intuitivních dispozic hlavně u autorů období klasicizmu a romantizmu.

Dnes umí hrát oběma způsoby, ale sám říká, že zprvu měl obavy, jak a za jak dlouho se s obrácenou variantou klávesnice sžije. Nakonec s překvapením zjistil, že během jednoho dne dokázal převrátit prstoklad a rychle se zdokonalil tak, že během jednoho roku mohl začít vystupovat s novým stranově převráceným nástrojem. Při hraní je možno používat stejných not, jenom prstoklad je převrácený. Levostrannému klavíru se muselo přizpůsobit i jeho stranové umístění na pódiu při koncertech tak, aby z něj vycházel zvuk směrem k posluchačům a také proto, aby viděli pohyb jeho levé ruky, a toto uspořádání musel přijmout i orchestr v případě společného koncertního vystupování.

Součástí celé přípravy přechodu na levostranný nástroj na byly první pokusy s převrácenou klávesnicí klavíru a keybordy - z nich vzešla myšlenka konstrukce jednoduchého přídavného modelu, který se prostě jen zapojí do digitálního klavíru nebo keybordu a který stranově převrátí klávesnici. Tento zásuvný model Keyboard Mirror pro nástroje s MIDI se jednoduchým způsobem zapojí do vstupu MIDI in a výstupu MIDI out, čímž je převrácení klávesnice zajištěno.

Christopher Seed je uznávaný umělec, který koncertuje a nahrává, o kterého se zajímají sdělovací prostředky nejen pro to, že si nechal postavit nástroj na míru a že umí hrát i stranově obráceně, ale proto, že je skvělým, citlivým interpretem - tak, tolik příběh Ch. Seeda podle jeho osobních webových stránek.

***

Při čtení tohoto skoro neuvěřitelného příběhu se hned vynořuje otázka, zda se Seedovy zkušenosti dají zobecnit a přenést na další leváky, jak by si přál a jak tomu fandí i recenzenti a sdělovací prostředky. Když celou situaci promyslíme, zjistíme, že dosáhnout virtuozity při hře na obou klavírech, může dosáhnout jen málokdo - v tom právě je Christopher Seed určitě výjimečný. K rozhodnutí, že bude hrát i stranově obráceně, dospěl po zralé úvaze už jako dospělý člověk, dostudovaný interpret, který si nejdříve vyzkoušel, jestli skutečně tak bude umět hrát, a pak investoval nemalé prostředky do výroby nástroje a "převedení" prstokladů.

Jinou otázkou je, zda v dnešní době, kdy už jsou běžně dostupné digitální klavíry (Yamaha, Orla, Roland a další), jejichž vyvážené klávesnice jsou už tak technicky dokonalé, stejně jako simulace zvuků klasických klavírů, cembal, napadne do přístroje zabudovat podobný adaptér, jaký nabízí Ch. Seed, který by umožnil jedním přepnutím tlačítka na hlavním panelu stranově převrátit klávesnici i pro leváky. V době, kdy možnosti mikroelektroniky neznají mezí, by to určitě nebyl technický, ani finanční problém.

Podobnou cestou by mohl jít i vývoj mnohem rozšířenějších a celkově levnějších keybordů - zde však narazíme na to, že filozofie způsobu ovládání celého nástroje je poněkud jiná. Zatímco digitální piana vlastně jen kopírují a nahrazují velké a těžké klavíry a pianina a mají tak velmi málo provozních ovládacích prvků, keyboardy jsou zaměřeny na jinak znějící a provozovanou hudbu.

Yamaha MOTIF XS8 - profesionální syntetizér/workstation

Levá a pravá ruka nehraje pouze v klávesách, ale každou rukou se ovládají další funkce během hry - jsou spouštěny předem nahrané doprovody, smyčky, automatické basy, přídavná rytmika, výběr barev tónů a další. Tlačítka, posuvné ovladače a další ovládací prvky jsou umístěny na horním panelu tak, aby je klávesista mohl používat s logikou hraní podle rozdělení funkcí levé a pravé ruky nehledě na to, že samotná klávesnice bývá rozdělena i na několik samostatných funkčních částí. Zde tedy nestačí obrátit jen klávesnici, ale obrácen musí být celý přístroj!

Nicméně klavíristé mají výhodu před jinými hudebníky - pohyb prstů, rukou, postavení těla při hraní je stranově rovnoměrné, prsty rozeznívají tóny stejnými pohyby, při hře se jejich činnost často překrývá, zatímco u většiny ostatních nástrojů každá ruka vykonává úplně jinou práci, a tak se jejich činnosti nedají volně prohazovat. Houslista, kytarista nebo pozounista  po deseti nebo dvaceti letech intenzivního hraní se tak může jen těžko rozhodnout pro opačně orientovaný nástroj.

Jinou zajímavou otázkou je, jak je obtížné číst běžné zleva doprava ubíhající notové zápisy, když se hraje od vpravo posazených basových tónů doleva k tónům vysokým...

https://www.lefthandedpiano.com

https://www.youtube.com/watch?v=cowjrSTHKTw

https://en.wikipedia.org/wiki/Conrad_Graf

https://www.proaudio.com.au/shoppingcart/products/Yamaha-P35B-Digital-Piano-88-.html

https://usa.yamaha.com/products/musical-instruments/keyboards/synthesizers/motif_xs/motif_xs8

11/1/2013