Na závěr...

Na závěr lze říci, že z hlediska užívání pravostranných nástrojů není známo, že by při jejich užívání docházelo k nějakým obtížím, které souvisejí s podstatou leváctví. Leváci mohou hrát a také úspěšně hrají na všechny hudební nástroje, musí však počítat s tím, že při cvičení budou překonávat některá úskalí, která vyplývají ze stranové zvláštnosti jednotlivých hudebních nástrojů.
Musíme však dávat pozor, aby v počátcích školní docházky nebyl malý levák zaskočen souběhem mnoha činností, které jsou postaveny na pravolevé orientaci. Nekontrolovaná hromadná srážka s pravorukým světem při osvojování základů čtení, psaní a počítání v kombinaci s vytvářením základů hry na nástroj pro praváky by mohla u malého leváka vyvolat některé obtíže, které se podobají následkům přiučování.

Jak jsme se přesvědčili, většina hudebních nástrojů až na výjimky je vyráběna pouze v pravoruké variantě, ručně na zakázku vyrobené nástroje jsou pro leváky velmi drahé, a tak leváci začátečníci začínají hrát spolu s praváky.
Sami leváci, jejich rodiče a ani učitelé hudby často příliš nepřemýšlí o tom, kdy a jak se pustit do výuky hraní. Současně sami malí leváci požadavek na to, aby mohli hrát na nástroj pro leváky, nevznášejí, protože v dětství na počátku zvládání nástroje ještě žádné zkušenosti nemají, a tak takovéto rozhodnutí za ně ve spolupráci s učitelem musí udělat rodiče. Pokud začínají s hudbou v dospívání nebo v dospělosti, mají možnost po zvážení všech okolností vyřešit sami, na jaký nástroj budou hrát a jakou jeho podobu si zvolí.

Pokud leváci hrají na nástroj pro leváky, mají stejné možnosti jako praváci na nástrojích svých. Na konečném hudebním výkonu leváků i praváků se pak podílí jen chuť, nasazení, talent a správné vedení podpořené zájmem celé rodiny a jejího okolí.

Čas strávený při hraní na nástroj při domácím nebo veřejném muzicírování je výrazem smysluplného aktivního přístupu k životu, při němž dítě i dospělý hudebník prožívá radost a rozdává ji druhým.

***