Vybavení dílny a organizace práce

Je jasné, že vzhledem k početní převaze praváků, se pracovní zvyklosti, rozložení nářadí při práci podřizovaly jejich potřebám, stejně tak tomu bylo i případě, že práce byla vykonávána kolektivně. Při sečení trávy i obilí jako první zakládal řádek ten nejzkušenější sekáč a za ním s dostatečným odstupem nastupovali do řádků další. Posečená tráva se za kosou skládala do pravidelných řádků, které se dál zpracovávaly shrabováním a kopením opět z jedné pracovní strany.

Když by se ovšem do takové společné práce zapojil levák, svými pohyby by vytvářel jinou strukturu řádků, která by pravákům celou činnost jistě ztěžovala. Podobné to bylo při mlácení obilí cepy, při podávání cihel na stavbách, při zatloukání hřebů v kolejištích nebo v klempířské či zámečnické dílně – všude si praváci vytvářejí pracovní prostor, v němž se pohybují především za rukou, ale popřípadě nohou. Pokud se levák v takovémto pravorukém prostředí zapomene, pak jistojistě pravákům překáží, což může skončit nejen konfliktní situací, ale třeba i úrazem.

Levákovi tedy nezbývá než své pohyby při práci s praváky synchronizovat a přicvičit se jejich pohybům, nebo s nimi prostě nepracovat, což je samozřejmě v řadě profesí velmi těžké, až nemožné, anebo pokud to však vůbec jde, si pracoviště přizpůsobit, či dokonce přebudovat k obrazu svému a vytvořit si tak vstřícný pracovní prostor.

22. 2. 2023