Zemědělské, zahradní a dílenské nářadí v rukou leváka
V jakém postavení se leváci ocitli v době, kdy se nově vznikající nástroje lateralizovaly směrem k praváctví, a co vzhledem ke stále se rozvíjející dělbě práce a specializovaných povolání, mají dělat?
Není důvod, aby se levák vyhýbal jakémukoli povolání, jakémukoli řemeslu, v nichž je potřebné využívat nástroje pro praváky. Na druhé straně je potřeba vědět, že některé nástroje, přístroje a zařízení jsou v jednotlivých řemeslech i různých povoláních velmi často konstruovány jen pro použití pravákem a jejich levostranné varianty se v dohledné době, anebo vůbec nikdy prostě neobjeví.
Ze zkušenosti víme, že leváci, když je to potřeba, se přiučí vykonávat práce ve stejné kvalitě jako praváci. Výhodou leváků je však jejich větší všestrannost, vynalézavost a přizpůsobivost, kterými se naučili od dětského věku překonávat obtíže spojené s vyhraněným pravostranným světem, ve kterém žijí.
Nástroje a přístroje pro leváky? V laterálně smíšených rodinách nebo pracovních kolektivech volíme, pokud je to možné, raději taková řešení, která jsou stranově neutrální. Stranově specializované náčiní si budeme pořizovat jenom tehdy, když je to skutečně nezbytné, nebo když jsou to pomůcky, s kterými pracujeme denně. Musíme si být vědomi toho, že pomůcky pro leváky jsou obecně dražší a že praváci v rodině nebo v pracovním kolektivu naopak nebudou nadšení, když je budou muset používat a přicvičovat se na ně, když mají po ruce ty své. Přesto i praváci pro výkon svého povolání musí sem tam zvládat práci levou rukou i nástrojem, který je levostranný prostě proto, že pravou se daný pracovní výkon zvládnout nedá. Takovým příkladem jsou například klempířské a kotlářské nůžky, kterými je potřeba stříháním vykroužit oblouk nebo kruh, ale v plechu nelze stejnými, tedy pravostrannými, nůžkami stříhat oběma směry.
Zákoník práce hovoří o tom, že zaměstnanci nesmí být z různých důvodů, tedy i leváctví, diskriminováni, ale pracovních pomůcek pro leváky není příliš mnoho a lze tak spíše předpokládat, že levák pod dohodě se zaměstnavatel, bude vybaven spíše drobnějším nářadím, než že by kvůli levákovi nechal vyrobit složitý stroj s levostrannou orientací.
Zmíněný Zákoník práce z tohoto důvodu hovoří o tom, že tak je to jen v případě, kdy je to v zásadě z různých důvodů možné8 (podrobněji v kapitole Levák a právo). V praxi i podle zmíněného zákona tehdy, když tyto náklady nejsou v přímém rozporu s vynaloženými náklady. Těžko tedy chtít po zaměstnavateli speciálně vyrobený soustruh pro leváka, ale pracovní pomůcky, uspořádání pracovního místa, drobnější spotřební nářadí je možno vyžadovat za všech okolností. Na druhé straně tyto pomůcky musí být pro zaměstnavatele dostupné a certifikované z hlediska bezpečnosti práce, proto je dobré, když sám levák má o těchto věcech přehled a je schopen po zaměstnavateli požadovat jen to, co odpovídá předpisů a zároveň je to možno obstarat na trhu.
Jednoduchá nářadí i zbraně (kladivo, kopáč, rýč, motyka, lopata, hrábě, vidle, kladivo, sekera, cep na mlácení obilí, oštěp) nenesou viditelné laterální znaky, ale historicky mladší nářadí, jako srpy, kosy, kososrpy, tesařské sekyry (širočiny) či nůžky s perem, jsou už uzpůsobeny pro práci jednou rukou, a to rukou vedoucí.
22. 2. 2023