Levák a zdravotnictví

Z hlediska zákonů platných ve zdravotnictví není leváctví a praváctví rozlišeno a leváctví není v katalogu nemocí vydaných ministerstvem zdravotnictví klasifikováno, a tak není vnímáno jako nemoc.¹³

Jedinou výjimkou je zjišťování vedoucí končetiny v případě, „kdy se stanoví výše, do které se poskytuje náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem, nemocí z povolání nebo jiným poškozením zdraví, a určování výše této náhrady v jednotlivých případech.“¹⁴

Při ztrátě, znehybnění nebo omezení schopnosti vůdčí horní končetiny se rozlišuje různým bodovým ohodnocením, zda se jedná o poškození dominantní ruky.¹⁵ Údaj o lateralitě se v této věci zpravidla opírá o stanovisko obvodního lékaře, v jehož péči se dotčená osoba nachází.¹⁶

U dětí je ve zdravotnických zařízeních údaj o preferenci levé nebo pravé ruky zjišťován na základě informace sdělené rodiči při tzv. pětileté prohlídce“, kdy příslušný dětský lékař kontroluje, zda se u dítěte vývoj laterality ustálil nebo jestli se z tohoto hlediska u dítěte neprojevily nějaké charakteristické nebo naopak nezvyklé obtíže. Pokud dítě vykazuje zdravý vývoj přiměřený jeho věku, údaj o stranové preferenci se do žádných osobních evidencí dítěte nezapisuje, stejně jako se nezapisuje ve zdravotní evidenci dospělých u jejich obvodního lékaře.

V případě, že se vývoj laterality ještě nezastavil, je dítě sledováno rodiči, dětským lékařem a učiteli předškolních zařízení. Dětský lékař doporučuje rodičům konzultaci a vyšetření ve specializovaném pracovišti pedagogicko-psychologické poradny.
10/10/2013