Sklon písma

Při použití špetkového úchopu a odpovídajícího psacího prostředku (grafitová tužka, pero) vede školní předloha spojitého jednotažného písma ke sklonu písma mírně vpravo. Tento sklon je odvozen od nejpřirozenějšího pohybu mírného kroužení pravého zápěstí, které zvyšuje rozsah pohybů a nenutí prsty, aby vykonávaly při psaní všechnu práci. Pootočení papíru nebo sešitu vlevo nebo mírně vlevo tomuto sklonu napomáhá a pomáhá i jednotažnosti psaní. Viditelné přítlaky se soustřeďují do spodního oblouku vedeného směrem od středu těla ven a výjezdu z nich. Na tomto pohybu a takto vedené čáře je školní předloha založena a největší část psaného písmene vede touto cestou.

Nebylo tomu ale tak vždycky - středověké písmo, také spojité, bylo kolmé. Středověcí písaři psali ve stoje nebo v sedě u pultíků s nakloněnou deskou, která pomáhala udržet zápěstí v přirozené pracovní poloze - nevýhodou ale bylo to, že přes palec pravé ruky bylo hůře vidět do písma, resp. že palec písmo přímo zakrýval. To vedlo k tomu, že v dobách, kdy se zvyšovaly nároky na rychlost a množství textu, si písaři pomohli tím, že pootočili zápisový materiál mírně doprava - projevilo se to právě tím, že nově bylo písmo skloněné mírně doprava. To se stalo východiskem i při vytváření školního spojitého písma v 19. a 20. století, ale nové nespojité písmo většinou vychází z jiných pohybů ruky a prstů, a tak je kolmé nebo jen mírně skloněné.*

Pravák a psaní - pohyb pravákova psacího prostředku v základních stavebních prvcích

Na levém obrázku vidíme praváka s vyznačením jeho kyvného pohybu pravé ruky ke středu těla a ven, na pravém jsou znázorněny šipkami hlavní směry, kterými se pohybuje pravá ruka při psaní: krouživé pohyby v obou směrech ze zápěstí (červená s modrou), pohyb prstů (zelená), posun ruky v řádku (světle modrá)  a přechod na další řádek (tmavě modrá), posun předloktí v jeho ose (tmavě modrá), paže (tmavě modrá), radius pohybů (tečkovaná červená) a místa, z nichž vychází pohyb (modré tečky). Pohyb pravákovy ruky vychází především ze zápěstí, předloktí se pohybuje jen málo. Celá pravákova paže se spolu s psaním v řádcích zároveň pohybuje po pilovité dráze od levého horního rohu směrem k pravému dolnímu rohu, která je dána šířkou řádků a jejich vzdáleností.

Václav Penc v Metodice psaní z roku 1958, která dala základní parametry výuky psaní ve školách na celá desetiletí, říká, že "Sklon 75˚ je všeobecně uznáván za nejvhodnější a také vzorové písmo je psáno s tímto sklonem." (str. 43) a rozlišuje dále písmo stojaté, zvrácené, ležaté, vějířovité a rozvrácené.

Náš český grafolog Miloslav Kučera definuje sklon takto: „Měří se úhlem, který svírají tahy k pisateli se základní čarou. Stupně sklonu: písmo stojaté – kolem 90˚; vpravo skloněné – mírně 70 – 80˚, výrazně 50 – 70˚, silně pod 50˚; vlevo skloněné – mírně kolem 95˚, výrazně kolem 105˚, silně nad 110˚,“ a ještě, „spojnice a nájezdy 40 – 50˚.“ Pokud tužka svírá s řádkem úhel přibližně kolem 25˚ pod řádkem, sklon písma odpovídá školnímu vzoru; čím více pravák vysouvá ruku k ose řádku, nebo se dokonce dostane nad ni, písmo postupně přechází v kolmé, až začne přepadávat doleva. Někteří praváci ovšem píší pod řádkem, ale místo kyvného pohybu zápěstí využívají pohybu směrem před sebe a zpátky, psací prostředek strkají, písmo je pak kolmé nebo přepadává a přítlaky jsou rozmístěny jinak.

Vzorový sklon školního spojitého písma ze Slabikáře pro 1. třídu z roku 1967

Z rozboru písma 245 pravorukých žáků jedné střední školy, zapsaných v 11 třídách od 1. do 4. ročníku, vyplynulo překvapivé zjištění, že značná část pravorukých píše nesprávným sklonem písma: kolmým písmem 7,8 % (pásmo 85˚ – 95˚), mírně vlevo 13,9 % (pásmo 96˚ – 110˚) a vlevo 8,6 % (111˚ – 125˚); dohromady tedy 30,3 % z celkového počtu praváků píší jinak, než udává vzor!

Když se praváků s přepadávajícím písmem zeptáte, proč tak píší, když k tomu z hlediska konstrukce písma nemají důvod a píší vlastně s větší námahou, většinou odpoví, že neví, proč to tak dělají, a někteří uvádějí, že takový rukopis se jim prostě líbí. Zajímavé je, část takovýchto praváků píše strkáním dopředu, část píše z horní pozice nad řádkem, takže jsou to vlastně praváci – drápalové.

Jedním z pravděpodobných vysvětlení tohoto na každém kroku viditelného jevu je to, že kuličková tužka, která je v současné době nejrozšířenějším psacím prostředkem, vede díky své konstrukci k jinému úchopu, jehož výsledkem je spíše písmo kolmé. Problematice působení kuličkové tužky a jejích odvozenin (roller, gelové tužky) na používaný úchop a výsledky psaní je věnována samostatná kapitola.

Penc, Václav: Metodika psaní, SPN, Praha, 1958, str. 43 - 44

Kučera, Miloslav: Mluví písmo. Proč, kdy, jak a ke komu, Avicenum, Praha, 1991, str. 110

* Boj o špetku ... str. 102-104

14/1/2013; duben 2020