Fenomén oválu

Každý z nás alespoň v době tělocviků na základní škole zažil, jaké to je na školním hřišti běhat dokola kolem. Závodních disciplín na sportovních stadionech je spousta, ale jedno mají společné – lidé jako celek mají tendenci v pohybu kroužit směrem doleva, ať jsou to poutníci v Mekce, kteří obcházejí Ka´bu¹⁴, nebo jsou to taneční páry na venkovské zábavě. Pravidlo stáčení doleva se pak uplatňuje i ve sportech – při závodění sportovci krouží směrem proti hodinovým ručičkám a je jedno, jestli běhají, bruslí, jedou na kole, řídí motorku či auto.

Zatáčení doleva je totiž pro většinu populace přirozenější než zatáčení doprava – je to způsobeno tím, že možná až tři čvrtiny populace¹⁵ tvoří ti, kteří vnímají svou pravou nohu jako tu hlavní, a tedy i silnější. K této skupině musíme připočítat i ty z obounohých, kterým nedělá potíže se podmínkám oválu přizpůsobit.

Levák na koloběžce se odráží svou hlavní nohou¹⁶.

Poměr levonohých a pravonohých se dá u běžců poznat při startech z bloků, kde je úloha obou nohou jednoznačně určena – jedna noha je vykračovací a noha druhá je odrazová, která je znakem nohovosti.

Při chůzi nebo v běhu rovně je pohyb rozložen do obou končetin stejnoměrně, ale když chceme zatočit do strany, docílíme toho tak, že menším či větším odrazem nohy vychýlíme rovnováhu těla. Právě proto, že větší část lidí má pravou nohu silnější, lépe se jim stáčí vlevo, a právě proto se tam, kde se nedá pohybovat jen přímo dopředu, ustálila tato většinově přirozená směrová konvence. Dělítko v tomto případě tedy nejde rovinou obvyklého rozdělení leváci/praváci podle vedoucí ruky, ale podle hlavní nohy.

Levonozí sportovci to mají při běhu na oválech těžší, protože musí podávat alespoň srovnatelný výkon s pravonohými – to však musí zvládnout proti přirozené lateralitě své hlavní nohy, což od nich vyžaduje mnohem více úsilí i koordinovanosti pohybů v zatáčkách.

Levonohým běžcům se totiž stává, že když při zrychlení nebo předbíhání v zatáčkách vloží více energie do své levé nohy víc, než unese jejich momentální rovnováha, okamžitě je to „vynese ze zatáčky“, čímž překročí hranici, která odděluje jednotlivé dráhy, a jsou ze závodu vyloučeni. V horším případě se navíc mohou srazit s běžcem po své pravé straně, čímž mohou způsobit kolizi a zranění své i svých soupeřů; zkušeným běžcům se to většinou nestává, protože tréninkem dostatečně zautomatizovali své pohyby, ale v nižších soutěžích nebo školní praxi se s tím setkat můžeme¹⁷.

Poloměr zatáčení na stadionech vychází většinou z rozměrů fotbalového hřiště, které je uvnitř běžeckého oválu. Rovinky a oblouky jsou velmi podobné, i když ne zcela stejné, protože ani rozměry fotbalového hřiště nejsou pevně stanoveny. Pokud jsou stavěny speciální halové běžecké dráhy, vnitřek oválu je mnohem užší, a proto jsou oblouky točeny výrazně kratším poloměrem, což je v zatáčkách pro levonohé ještě o mnoho náročnější.

Pokud v některých běžeckých disciplínách už běží každý závodník po celou dobu svou dráhou, třeba ve sprintu na 200 metrů, je pro levonohé závodníky tou nejtěžší ta, která je nejblíže středu¹⁸. Že i přes tyto dispozice levonozí sportovci dosahují vynikající výkony, znamená, že se museli v zatáčkách naučit dávkovat přesně rozložení síly mezi levou a pravou nohu, tedy vyřešit problém, které pravonohé tolik netrápí.

Náčrt běžného atletického stadionu s fotbalovým hřištěm Fotbal se hraje na hrací ploše tvaru obdélníku. Délka musí být v rozmezí 90-120 m, šířka 45-90 m (pro mezinárodní utkání 100-110 × 64-75 m)¹⁹.

Situace menší skupiny levonohých je mnohem těžší – vyřešit by se dala pouze tím, že by soutěžení probíhalo na rovných drahách, nebo že by se soutěžilo na „osmičkách“, na kterých probíhají některé automobilové závody, což je samozřejmě jen teoretická přestava vzhledem k množství stávajících sportovišť a zaběhnutých zvyklostí. Pravidla pro navrhování tratí z hlediska počtu a tvaru zatáček doleva a doprava je pak předmětem neustálých diskusí i sporů v řadě sportů, například ve sjezdovém lyžování. Není se co divit, protože trať postavená konkrétním způsobem může jed-nu laterální skupinu významně zvýhodnit.

Za posledních padesát let u nás nevznikl žádný rozsáhlejší výzkum laterality, přestože právě otázky spojené s lateralitou mnoho lidí z profesních nebo i jen osobně lidských důvodů velmi zajímají. Veřejný zájem a podpora financování takových šetření není v podstatě žádná, proto tu nejsou ani výzkumné týmy, ale i srovnatelné metody zkoumání.

Ostatně celý pedagogicko-psychologický výzkum dětí a jejich osobních i generačních dispozic je dlouhodobě ze strany státních orgánů i institucí zcela na okraji jejich pozornosti. Navíc ještě za poslední čtvrtstoletí bylo vytvořeno tolik obranných mechanizmů pro shromažďování informací o dětské populaci, že se v podstatě zabránilo i tomu výzkumu, který by byly schopny a ochotny provádět nestátní organizace, ale i jednotlivci, kteří se touto oblastí zabývají ze zájmu.

Vzhledem k mizivému teoretickému zázemí, které se poznání laterality týká, nezbývá, než aby si trenéři jednotlivých sportů vytvářeli vlastní náhledy a přístupy k jejímu zkoumání – to se mimo jiné pak projevuje ještě vyšší roztříštěností pojmů a kritérií, s kterými jednotlivé sporty pracují, a nakonec i hodnocení významu pro daný sport.

14. https://cz.depositphotos.com/219714478/stock-video-timelapse-muslim-pilgrims-circumambulate-kaaba.html; https://www.gettyimages.com/detail/video/mecca-saudi-arabia-stock-footage/1158531683?adppopup=true; staženo 11.1.2022

15. Drnková-Pavlíková-Pavlíková, Zdena; Syllabová, Růžena: Záhada leváctví a praváctví, Avicennum, Praha, 2. vydání 1991, ISBN 80-201-0113-6, str. 50-51

16. Vodička, Ivo: KuliFerda a jeho svět: pracujeme s levákem v předškolním věku. Pracovní sešit 1, Máme doma leváka?; ilustrace: Ladislava Linajová; Nakladatelství Dr. Josef Raabe s.r.o., Praha, 2015, ISBN 978-80-7496-174-8 (brožováno); str. 10

17. https://www.lidovky.cz/domov/zatacejte-doleva-ale-ne-porad.A080802_000083_ln_noviny_sko; staženo 11.1.2022

18. Vondráček, Matouš: Geodetické práce při značení atletických oválů, Fakulta stavební ČVUT v Praze, magisterská práce, str. 56; https://dspace.cvut.cz/handle/10467/69990; staženo 11.1.2022

19. https://www.kostelecno.cz/assets/File.ashx?id_org=7019&id_dokumenty=12874; https://cs.wikipedia.org/wiki/Fotbal#1._Hrac.C3.AD_plocha; https://altitudetvm.com/cs/sepak-bola/2287-yuk-kenali-ukuran-lapangan-sepak-bola-standar-resmi-gambarnya.html; vše staženo 11.1.2022