Leváci v pohybových aktivitách a sportech

Soupeření a z nich vycházející sportovní aktivity jsou pravděpodobně stejně staré jako lidstvo samo a různé typy her a klání v historii všech národů vznikaly a zanikaly, ale přetvářela se i jejich pravidla a smysl. V rámci pojetí této kapitoly není možné do hloubky proniknout do jednotlivých sportů a snažit se nalézt v nich vše, co je s lateralitou spojeno, a tak na její závěr jsou zde alespoň některé vybrané postřehy, které se při shromažďování informací, byť třeba jako jen zajímavosti, vynořily.

Turistika a trávení volného času v přírodě

Základním pohybem člověka v pohybu je chůze a běh – když se pravák rozhodne přejít ze stoje do chůze, přenese váhu těla na svou nohu hlavní, tedy pravou (zde ve stojnéfunkci), odlehčí levou a vykročí. Při chůzi i tak máme snahu zatěžovat spíše nohu hlavní, a tak po poctivě nachozených kilometrech můžeme zjistit, že podrážky našich sportovních bot jsou sešlapané nestejnoměrně – více na botě nohy hlavní, protože právě od ní se odrážíme a v terénu jdeme do skluzu.

Oblečení a vybavení pro turistiku a trávení volného času v přírodě jsou většinou řešena pro použití pravákem (rozmístění kapes, zapínání zipu, zavírací nože a další vybavení), někdy si ale můžeme vybrat – velmi často jsou například nabízeny spací pytle se zapínáním na levé nebo pravé straně. Zvolit pravé, nebo levé zapínání podléhá osobním zkušenostem a vkusu, ale poslední část zapínání se lépe dokončí rukou, která je na druhé straně těla, než je zip.

Běhy

Běh volnou krajinou je ze své podstaty nelaterální, ale při soutěžení na oválech jsou ve výhodě pravonozí. Pravonohost nebo levonohost závodníků se dá zjistit z pozice nohou při startech z bloků, v nichž je situace stejná jako při vycházení – běžec se odráží od své nohy hlavní a do prostoru vykračuje „druhou“ nohou; totéž platí i v běhu přes překážky.

Skoky a výskoky

Při pouhém výskoku do výšky v různých sportech, např. při doskakování míče v košíkové, odbíjené, tenise, jde pro dosažení profitu pohybu ruka s nohou. Skok daleký,do výšky i o tyči vychází z odrazu nohy hlavní.

Vrh koulí, hod kladivem a diskem

Všechnytyto disciplíny vycházejí z přirozených pohybů praváka nebo leváka, protože využívají souhry odrazové nohy a vedoucí ruky, a z hlediska pravidel se nerozlišuje, zda se borec otáčí za levou či pravou rukou.

Klasický tanec a krasobruslení

Základní pohybové figury klasických tanců vycházejí z toho, že partner partnerku vede jako pravák a že ta se mu přizpůsobuje pohyby leváka. Na vyšší úrovni tance se ale tyto role postupně vyrovnávají, protože ve složitých tanečních kreacích musí jako pár i jako jednotlivci oba partneři zvládat otočky a další pohyby v obou směrech, což je stejné jako v krasobruslení. Pravidla krasobruslení se postupně upravovala tak, že dnes nezáleží na tom, jestli je odrazovou nohou levá nebo pravá, a jestli tedy je skok točen doprava nebo doleva.

Jízda na koloběžce

Koloběžka je jeden z prvních dopravních prostředků, s nímž se děti seznamují a připravují se na složitější jízdní kolo. Pravonozí mají tendenci jezdit zprvu tak, že se odrážejí pravou nohou, leváci obráceně. Ze zkušeností dospělých, kteří se věnují pokročilejší jízdě na koloběžkách, vyplývá, že je potřeba odrazovou nohu pravidelně střídat kvůli její zátěži a vyrovnávání těla. Před obtížným zatáčkami je potřeba si přešlápnout, aby těžiště spočívalo na noze, která jde vně zatáčení tak, aby druhá volná noha byla připravena vyvažovat odstředivost těla.

Cyklistika a dráhová cyklistika

Vynález jízdního kola pochází od Leonarda da Vinci, ale jeho bicykl ze dřeva na tehdejších silnicích nenašel uplatnění. S rozvojem moderních jízdních kol v 2. polovině 19. století se ustálilo, že převodník s řetězem je umístěn na pravé straně kola. Většina lidí je pravonohých, a tak se jim lépe rozjíždí mocným sešlápnutím pedálu právě pravou nohou, protože tak lépe a bezpečněji překonají mrtvý bod v okamžiku rozjezdu.

Technika nasedání na kolo je stejná jako při nasedání na koně, pravonozí se postaví na nohu levou a pravou přehodí přes kolo – velmi často využijí hybné síly celého těla, aby zároveň mocně šlápli na pedál a rozjeli se. Při šlapání cyklista přišlapuje více pravou nohou, a tak zatáčka doleva je pro něj snazší než při zatáčce vpravo, kdy šlapání jde v ose těla křížem a pravá noha jde proti náklonu těla doleva. Z tohoto důvodu je směr jízdy ve všech disciplínách závodění na stadionech v souladu s obecným pohybem po oválu. V hromadných startech nebo při větší koncentraci cyklistů na jednom místě může dělat problém cyklista, který se při zastavení postaví na pravou nohu a může porazit toho, kdo je vedle, a vnést mezi cyklisty zmatek.

Současná jízdní kola jsou převážně volnoběžná a musí být bržděna přední a zadní brzdou, které jsou ovládány pákami na řídítkách – pravá ruka ovládá brzdu zadní a levá ruka brzdu přední.

Levákovi nikdy nebudeme přemisťovat páky na řídítkách ani v záchvatu vstřícnosti vůči jeho preferenci citlivější a zároveň silnější levé ruky. Pokud by totiž nasedl na jiné než na své takto upravené kolo, mohl by si přivodit závažný úraz při pádu, protože účinek zadní a přední brzdy se významně liší. To samé by hrozilo i pravákovi, který by nasedl na totéž jízdní kolo, což v rodinách, kde je levák doma, ale i jinde vyloučit nemůžeme.

Jízda na motocyklu

Koncepce konstrukce motorky vychází ze zkušeností jízdy na jízdním kole, ale přední brzda stejně jako regulace plynu je svěřena pravé ruce, zadní brzda a nožní páka pro nastartování je v dosahu pravé nohy, ale páka spojky a řazení jsou nalevo. Leváci, přesněji levonozí, mohou narazit na to, že rozmístění ovládacích prvků k nim není vlídné – zastaví-li se pravák na semaforu v křižovatce, v kritickém okamžiku, kdy se motocykl skutečně zastaví, se intuitivně opře o pravou nohu, později levou nohou zařadí rychlost a rozjede se. Celý sled pohybů vypadá nevinně, ale levonohý musí myslet na to, že když se zapomene postavit na pravou a naopaka se opře o svou levou nohu, musí v okamžiku, kdy probleskne oranžová, rychle překlopit váhu celého stroje na stranu opačnou a levou zařadit. Pokud si tím vyslouží jen nevraživé troubení věčně spěchajících řidičů, svět se nezboří, ale když přitom ztratí rovnováhu, může to skončit všelijak.

Hokej

Hráč drží hokejku svou dominantní rukou za její konec – v  hokejové mluvě je levákem tedy označován ten hráč, který má v držení čepel hole na levé straně těla, což neodpovídá běžnému určení laterality podle ruky.  u všech druhů holí je uváděna čepel jako pravá nebo levá podle zahnutí doleva nebo doprava z pohledu hráče – hole na lední i sálový hokej se dnes také dají běžně koupit v pravé i levé variantě, a to převážně za stejnou cenu; dostupné je i vybavení pro brankáře leváky.

Kopaná

Pro fotbalistu je z hlediska laterality nejdůležitější to, kterou nohu intuitivně upřednostňuje při kopu. Protože kopaná je míčová hra, která se odehrává po obou křídlech, ceněni jsou typičtí leváci, ale nejcennější jsou hráči, kteří se umí dobře pohybovat na levém i pravém křídle a kteří jsou schopni podle situace uplatnit při kopech svou levou i pravou nohu. Tomu samozřejmě musí odpovídat to, že ve správný okamžik se musí umět rychle rozhodnout pro stranově pohybové řešení, které přinese největší profit.

Košíková a házená

V košíkové i házené se hra také rozvíjí po obou stranách hřiště – nejvíce jsou ceněni univerzální hráči, ale samozřejmě i typičtí leváci, protože je jich méně než praváků. Na rozdíl od fotbalu a hokeje je pohyb založen především na práci ruky, kterou hráč dribluje a hází na míč koš nebo do branky, čímž však není řečeno, že by druhá ruka nebyla důležitá, což je vidět právě na přeha-zování či prohazování míče při driblování. Nácvik driblování jde nejprve cestou ruky hlavní, ale v metodikách tréninku košíkové je výzva k zdokonalování ruky druhé.

Odbíjená

Hráč podává míč do hry svou laterální rukou a vzhledem k převaze pravorukých hráči většinou podávají z pravé části hřiště za zadní čárou. Při podávání pravou rukou jde míč mnohem přirozeněji křížem pole – podle současných pravidel však všichni hráči, tedy i leváci, mohu míč podávat z kteréhokoli místa zadní čáry, což je situace jiná, než v tenisu a badmintonu.

Tenis, badminton a stolní tenis

Z povahy tzv. raketových sportů je jasné, že sportovec drží raketu jednou rukou – jsou však známy případy, že někteří laterálně nevyhranění sportovci jsou schopni podle svých potřeb používat jednu nebo druhou ruku. Někdy to však dělají především proto, aby znejistěli protihráče, protože úder do míčku vedený jednou či druhou rukou může mít jinou razanci, ale hlavně jinou rotaci, kterou protihráč musí vzít v úvahu. Pokud hráč v průběhu hry nebo těsně před podáním prohodí raketu nebo pálku, donutí tím protihráče k tomu, aby se touto změnou zabýval a přehodnotil svou připravovanou reakci, a právě to je prostor pro to, aby udělal chybu. Raketové sporty se hrají rukou, takže můžeme předpokládat, že práce nohou se musí ruce přizpůsobit – akční rádius levákových pohybů je tedy jiný než u praváků.

Biatlon

U biatlonistů se střetávají dva principy – nohovost a okovost. Samotný běh odráží nohovost, tedy preferenci hlavní nohy, ale při střelbě je potřeba se řídit preferencí zaměřovacího oka – podle toho pak biatlonista musí být vybaven levostrannou nebo pravostrannou zbraní. Místo pro střelbu bývá vzhledem k směru závodu umístěno kvůli pravákům na levé straně. Při obíhání tzv. „trestných kol“ za nedokonalou střelbu jsou ve výhodě pravonozí, protože se obíhají trestná kolečka po tradičním ovále.

Surfing a windsurfing

Postavení nohou odpovídá pozici skluzu – hlavní noha je tedy vpředu, při skocích ve vlnách na ní visí celé prkno, zatímco noha druhá pohyb vyvažuje.

Skateboarding a snowboarding

Princip jízdy je úplně stejný jako při surfingu, protože skateboarding a snowboarding je jejich mladším následovníkem. Dnešní výrobci snowboardů zcela běžně nabízejí uchycení bot na levou i pravou stranu, ale v řadě snowboardových disciplín se používá osově neutrálního rozložení nohou.

Baseball

Princip hry a uspořádání hřiště je položeno na obíhání oválu, a tak se pohyb hráčů stáčí směrem doleva; tomu odpovídá i směr, kterým praváci odpalují míč do prostoru výseče. Leváci, v tomto případě přesněji řečeno levorucí a levonozí, jsou vyhledáváni proto, že při odpalu umisťují míček do jiných sektorů, navíc s jinou rotací, která se po dopadu projeví jiným směrem odskočení. Druhou cennou komoditou, alespoň podle sportovních komentátorů, jsou levorucí nadhazovači, kteří dokážou dát míčku rotaci, která je při odpalu pravákem hůře zpracovatelná, a zároveň to, že jsou schopni se rychleji rozhodovat, alespoň jak říkají některé studie. Vzhledem k rozšířenosti těchto sportů je vybavení pro levoruké hráče běžně dostupné (set rukavic pro chytače), ale cena obrácené varianty je mnohdy vyšší než u stejného modelu pro praváky.

Golf a minigolf

Golf je sportovní aktivitou, pro kterou je typický otevřený prostor v krajině, dnes uzpůsobený jako golfová hřiště. Odpalovací hole a další vybavení se vzhledem k velikosti hráčské základny běžně vyrábějí i ve variantě pro leváky. Golf je jedna ze sportovních disciplín, v nichž se leváci začali i samostatně orga-nizovat a vytvářet si vlastní soutěže – první turnaj levorukých hráčů se konal v Nové Anglii již v roce 1925 a první golfová společnost jen pro leváky vznikla v roce 1927 ve státě Washington. Celé hnutí se rozvíjelo poměrně rychle a v roce 1936 vznikla zastřešující organizace, The National Association for Left-handed Golfers³⁸. Inspirace se rozběhla po celém světě a dala za vznik dalším vznikajícím národním společnostem golfistů leváků po celém světě, které se dnes sdružují v The World Assotiation of Left Handed Golfers³⁹ (Světová asociace golfistů leváků). Ta vznikla při příležitosti prvního světového šampionátu v Sydney v Novém Jižním Walesu v Austrálii v březnu 1979 a dnes má 21 členů⁴⁰. Proč právě v tomto sportu si leváci vytvořili vlastní soutěže, se nikde neuvádí, a tak se můžeme jen domnívat, že je to kvůli tvaru golfového hřiště a koncepci uspořádání jamek a překážek z hlediska odpalu, nebo prostě jen z touhy vytvořit komunitu.

Vodní sporty

Při pádlování každý prvotně využívá přitahování pádla svou hlavní rukou, zatímco ruka druhá drží hlavu pádla, avšak pro dosažení větší úspěšnosti projetí překážek nebo v nebezpečné vodě je výhodnější pádlo v rukou přehazovat. Právě proto už dávno v historii začali lidé u některých lodí používat dvojpádlo, které umožňuje udržet přímý směr lépe i v náročné vodě. Princip veslování je poněkud jiný, protože veslo je ukotveno v boku lodi v pohyblivé havlence a protože veslař sedí zády k pohybu lodi vpřed. Veslař přitahuje na silnější ruku, která je umístěna na konci vesla, protože tam je větší páka směrem od uložení vesla v havlence, a tím i větší přenesená síla. Pokud je veslař sám, ovládá vesla obě najednou – tam, kde je více veslařů, je levák vyhledávaný partner do páru s pravákem, protože pak mohou oba plně využít svých dispozic po obou stranách lodi, což platí v závodním dvojskifu, ale i v kanoistice.

Rybářství a sportovní rybářství

Při soutěžích, ale i při rekreačním rybaření, stojí rybáři daleko od sebe tak, aby si při nadhozu prutem nepřekáželi; pravý nebo levý nához návnady v jednotlivých disciplínách při hodnocení nerozhoduje. Náčiní potřebné k rybaření, jako jsou pruty, čeřeny, podběráky a další, je orientováno středově, ale rybářské navijáky jsou dnes běžně konstruovány tak, aby bylo možno kličku na tělo navijáku našroubovat z jedné nebo druhé strany pro pohyb pravou nebo levou rukou.

Šerm

Šermíři leváci jsou ve výhodě v momentu překvapení pouze na začátku souboje; když se později šermíři „nakoukají“, výhoda překvapení končí tak jako v jiných sportech a vítězí ten, kdo má lepší taktiku. Vybavení pro levorukého šermíře je dnes dostupné a naše oddíly takové vybavení pro leváky běžně mají, přesto je mezi šermíři málo leváků.

Lukostřelba a střelba z kuše

Na rozdíl od jiných sportů, kde je lateralita nohy nebo ruky zásadní, střelba z jakékoliv zbraně se odvíjí od laterality zaměřovacího oka. Strana zaměřovacího oka vynutí způsob úchopu zbraně, a tím rozložení úlohy nohou i ve stoje, kleku nebo lehu, z něhož se střílí. V nejobtížnější situaci jsou ti, kteří mají nesouhlasnou lateralitu oka a ruky, protože vedoucí zaměřovací oko, je donutí vykonávat přesnou a fyzicky náročnou práci při držení, ale hlavně natahování luku nelaterální rukou.

Historické luky byly vyráběny jako stranově neutrální, ale současné sportovní luky a výbava jsou už pojaty ryze laterálně především proto, že madlo, do kterého se vsazují vyměnitelná ramena, je přísně ergonomicky tvarováno pro úchop pravou nebo levou rukou, čemuž musí odpovídat i konstrukce a upevnění miřidel, ale i dalšího vybavení, jako jsou rukavice a chrániče. Podobný vývoj proběhl i u jiné původně historické zbraně – kuše (též samostříl), která svou konstrukcí využívá vymetání šípu lukem vsazeným do pažby.

Střelba z loveckých, sportovních a armádních zbraní

Konstrukce historických i moderních loveckých, sportovních i armádních dlouhých i krátkých zbraní vychází z profilu praváka a jako u lukostřelby se odvíjí od zaměřovacího oka. Při použití palné zbraně jsou v nejobtížnější situaci lidé se zkříženou lateralitou, protože jejich vedoucí ruka, která zbraň drží a ovládá spoušť i další ovládací prvky a vedoucí oko, nejsou ve stejné ose. Aby střelec viděl skrze hledí a mušku, popř. přes zaměřovací optiku, a zároveň přitom držel zbraň v rukou přirozeně, musí být dosaženo souladu roviny oko – ruce – nohy. Lidé se zkříženou lateralitou zprvu uchopí intuitivně zbraň, ale pak zjistí, že aby viděli do miřidel, se musí přes zbraň nejen natahovat, ale často i položit tvář na tělo uzávěru, které může způsobit poranění, stejně jako do boku vyletující nábojnice. Jinou variantou je pak to, že střelec používá oko shodné s vedoucí rukou, a otázkou pak je, jak dokáže využít pro zaměřování méně citlivého oka.

Současné možnosti průmyslové výroby umožňují, aby zbraně byly vyráběny v levostranné variantě pro levooké a touto cestou jdou výrobci nejen zbraní sportovních, ale i profesních pro vojáky a policisty. Někteří výrobci se snaží najít takové konstrukce, které umožňují, aby zbraň byla stranově neutrální tím, že její ovládací prvky byly na obou stranách nebo že se po rozebrání dají umístit na jednu ze stran⁴¹, čímž teprve tím je dotvořena stranovost zbraně.

26/2/2025

38. https://www.nalg.org/history.html; staženo 11.6.2021

39. tamtéž

40. https://www.walg.org; staženo 11. 6. 2021

41. https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-ceska-utocna-puska-cz-805-je-svetovy-unikat-chlubi-se-v-uherskem-brode-26912; staženo 11.7.2023