Mají leváci výhodu?

Mezi sportovními komentátory, trenéry i mezi sportovci samotnými přijde čas od času na přetřes otázka, jestli leváci mají ve sportech výhody. Diskuse o výhodách leváků ve sportu se většinou objevují tehdy, když nějaký sportovec levák je mimořádně úspěšný – to pak svádí k tomu, že kořeny jeho úspěchu jsou hledány právě i v jeho leváctví. Zajímavé je, že v takovýchto diskusích jsou vždy hledány výhody leváků, ale jen zcela výjimečně je předmětem zájmu to, jestli, s čím a jak se museli z hlediska laterality sportovci vypořádávat. Odpověď na takto položenou otázku však není jednoduchá a nedá se na ni odpovědět v jednoduché polaritě ano/ne, protože to není otázka jedna, ale celý spletenec otázek, navíc v celé řadě jiných proměnných faktorů.

Z laterálního hlediska musíme sledovat tři zásadní okruhy okolností, které výkon jednotlivého sportovce leváka ovlivňují:

  • možné specifické vnitřní dipozice leváků, které je od praváků odlišují,
  • osobní laterální profil,
  • charakter a podstata sportu nebo jejich disciplín z hlediska jejich laterálního uspořádání (od laterální neutrality až ke sportům, které jsou zcela laterální).

Zkoumání rozdílu mezi specifickými vnitřními vlastnostmi leváků, ale i praváků je zcela ve svých počátcích, takže se musíme spokojit tím, že můžeme hovořit jen o tušených vlastnostech. Vědecky se touto tématikou zatím zabýval málokdo a dostupné jsou jen jednotlivé studie, které nemusí mít obecně průkaznou hodnotu20, a tak se zatím můžeme převážně opřít jen o pozorovací zkušenosti rodičů, učitelů i trenérů leváků. Nejčastěji zmiňovanými odlišnostmi od praváků je pak uváděna tendence k lepší orientaci v prostoru, lepšímu vyhodnocování vlastního směru pohybu i rychlejší reakcí, lepší vyhodnocování pohybů v okolí, ale i vcítění se do soupeře – z toho pak vychází o něco vyšší reaktibilita a racionalita rozhodování. Leváci jsou také hodnoceni jako hravější, šikovnější, častěji přicházejí s novými triky, pro které jsou méně čitelní, a tak i předvídatelní.

Jak je vidět, tyto dispozice jsou však ve svých obrysech velmi nezřetelné, a tím i k jejich případné kultivaci těžko uchopitelné na to, aby jen na nich byl postaven skutečný úspěch. Mohou tak být pro jednotlivého sportovce leváka intuitivně využívanou devizou, což však nebrání pravákům v tom, aby nedělali totéž, protože takovéto sklony jednak nemají všichni leváci, ale naopak takové nechybí ani pravákům, navíc v době, kdy lze pracovat s videozáznamy, které prozradí mnohé.

Pro sportovce má mnohem větší význam jeho osobní laterální profil – ten v mnohých sportech totiž přímo určuje způsob, jak bude svých intuitivních pohybů využívat, nebo jakou měrou se bude muset přicvičit proti své lateralitě a své pohyby zautomatizovat, aby vyhověl podstatě nebo pravidlům dané pohybové aktivity či sportu.

Intuitivní preference i využívání ruky, nohy, oka a ucha není možné porovnávat mezi sebou jako sobě rovné, protože v běžném životě, a tím ani ve sportech nemají stejnou významovou váhu. Při určování celkové laterality převažuje role ruky, protože v lidském životě hraje největší roli a člověk se s ní snadněji identifikuje – teprve pak, pokud je potřeba, je k ní dohledávána lateralita nohy, popřípadě oka a ucha, jejichž úloha je v běžném životě ještě mnohem menší.

V nejjednodušší situaci jsou samozřejmě ti, jejichž lateralita je ve všech parametrech zcela souhlasná, ať už jsou leváci, nebo praváci, na druhé straně obtížnější to mají ti, kteří mají zkříženou lateralitu ruky a nohy, ale nejobtížnější situace zažívají ti, kteří jsou nevyhranění. U nich pak může docházet i k tomu, že v jedné typologicky se opakující pohybové situaci se nemohou rozhodnout, kterou ruku nebo nohu v tom okamžiku použijí, nebo že naprosto nepředvídatelně je intuitivně aktivizována jedna, nebo druhá noha, což nakonec překvapí člověka samotného.

Pro zjednodušení si takovou situaci můžeme představit na skokanovi do dálky, který na konci začne podvědomě drobit kroky, aby se nakonec odrazil svou druhou nohou, což k dobrým výsledkům nevede. V příštím pokusu, který si promyslí a rozpočítá kroky, se odrazí nohou první, ale při opakovaných pokusech i tak nikdy neví, co přijde. Taková situace se ve velkých soutěžích už samozřejmě nenastává, ale ve školním prostředí se s ní můžeme setkat často.

Vědomě zvládnutá a ustálená obourukost a obounohost je však v řadě sportů naopak ceněna. Vzhledem k tomu, že poměr praváků, leváků a nevyhraněných je početně nevyvážený, je podle trenérů kopané, basketbalu, ale i dalších sportů, které se odehrávají po obou stranách hřiště, takový hráč všestranně použitelný v celém hracím poli.

Pro dosažení úspěchu v kterékoli konkrétní sportovní aktivitě je tedy dobré znát i osobní laterální profil sportovce, protože i od něj je ho možno nasměrovat do konkrétních disciplín spolu s takovým tréninkovým plánem, který odstraní laterální hendikep, ale podpoří vrozené dispozice21.

Psychické dispozice a osobní laterální profil se v konečném důsledku střetnou s podstatou a uspořádáním jednotlivého sportu nebo jeho specifických disciplín. Řada sportů je laterálně neutrální, ale některé jsou takové, že z podstaty věci vycházejí vstříc pravákům, přesněji pravonohým, ale levákům dávají naprosto stejnou možnost se realizovat. Jsou to především sporty prováděné individuálně ve volném prostoru při chůzi, bězích, plavání, skocích do dálky, výšky a přes překážky nebo hodu míčkem, oštěpem, kladivem či diskem.

V mnoha případech je však skutečná lateralita první pohled skryta, protože jen to, co nás nejvíce upoutá, ale co může být až na konci celého sledu pohybů vycházejících z laterálních dispozic sportovce.

Hokejista střílí branky hokejkou – rovnováha pohybů u hráčů se shodnou lateralitou ruky a nohy směřuje k tomu, že vedoucí ruka drží hůl za hlavu a zároveň skluzová noha, která je označována také za hlavní je na stejné straně těla. Čepel hole, odkud střela vychází, je tedy na opačné straně než vedoucí ruka a noha. Celkový pohyb je veden křížem těla, protože pohyb vedoucí skluzové nohy musí být vyvážen střelbou – a zde narážíme na problém určení laterality u těch hráčů, kteří nemají souhlasnou lateralitu. Otázkou je, jestli při získávání hráčských dovedností zejména v počátečním období nácviku převažuje vazba na ruce s cílem získat, udržet a střelit branku, nebo se opírá o přirozenou nohovost, ke které se následně musí přidružit i držení hokejky, a tím se teprve pak rozhodne rozdělení úlohy rukou22.

Jasnější situace je u lukostřelce, kde je sice patrné, kterou rukou natahuje tětivu, ale ve skutečnosti se profit celé pohybové situace odvíjí od zaměřovacího oka – leváci podle ruky se zkříženou lateralitou oka ale střílejí ve stejném postoji jako praváci. A příklad poslední – v klasickém společenském tanci se dáma projevuje svými pohyby jako levák, protože je v tanečních figurách vedena partnerem, kde naopak on podle pravidel tance je v roli praváka, ať pravákem podle vedoucí ruky, nohy nebo oka vlastně je, anebo není.

Postavení leváků v mnoha sportech, které jsou organizací závodiště a svým uspořádáním vybudovány na praváckém principu, má tak dvojí charakter. Na jedné straně levák musí splňovat požadavky a být plnohodnotnou součástí sportovního kolektivu svých spoluhráčů praváků, zároveň však vůči protihráčům spočívá jeho role v diverzní činnosti – v možnosti narušovat pravostranné uspořádání a schémata hry protivníků praváků, vnášet do nich zmatek tak, aby dělali chyby, a těchto chyb využívat získávání výhod pro družstvo vlastní.

Míčové kolektivní hry (kopaná, košíková, volejbal, házená, lední i pozemní hokej) se odehrávají na hřištích, která jsou osově souměrná. Hra se v nich rozvíjí po křídlech, a protože hráčů po obou stranách hřiště je stejně, ale leváků, spíše levonohých, je celkově méně, jsou přirozeně vítáni a ceněni, navíc když svými výkony drží krok s praváky, nebo je dokonce převyšují. U takovýchto sportů vzhledem k rozložení populace mezi leváky a praváky, je poptávka po levonohých hráčích, ale možná více po těch, kteří jsou obounozí, protože pro trenéry jsou využitelní ještě více, neboť podle potřeby umí hrát na obou stranách hřiště, a navíc střídat pohyby v podstatě v kterékoliv herní pozici23. Laterální univerzálnost je vítána i v řadě jiných sportů a metodicky zpracovaná příprava k obourukosti nebo obounohosti se stala nedílnou součástí třeba i kanoistiky či sjezdového lyžování.

Při soupeření „jeden na jednoho“ v boxu, džudu, šermu, tenise nebo i v míčových hrách mohou leváci zprvu využít momentu překvapení, protože struktura jejich pohybů je jiná než u praváků, které už znají. Tento moment překvapení však může hrát roli spíše v situacích, kde se hráči navzájem neznají a nemají nastudovány své portréty. Efekt překvapení je tak jen krátkodobý – praváci nejsou hloupí, a tak si levákovy pohyby rychle „načtou“ a naučí se, jak na ně reagovat. Levák pak ve střetu s praváky postupně tuto výhodu převahy ztrácí a síly se vyrovnávají. Proto takovou výhodu překvapení může využít levák jen u neznalých protivníků a začátečníků, a tak se taková výhoda uplatňuje spíše v nejnižších soutěžích. Ve vyšších soutěžích se totiž sportovci na budoucí protihráče cíleně připravují, čímž se tato tolik uváděná a diskutovaná výhoda ztrácí.

Výhoda leváků se ztrácí také ve chvíli, kdy levák nastupuje proti levákovi, protože se střetává s protivníkem, na kterého není tolik zvyklý právě proto, že trénuje především s praváky, a tak se dostává do stejné situace stejně jako pravák proti levákovi. S vyšší zkušeností a výkonností se síly mezi oběma laterálními skupinami vyrovnávají, protože je obvyklé trénovat a hledat strategie každý proti každému.

Nejčastěji opakovaným a dlouhodobě zmiňovaným tvrzením o sportovcích levácích pochází z řad sportovních komentátorů i trenérů raketových, ale i úpolových sportů – dlouhá léta se v médiích totiž traduje přesvědčení, že leváci mají značnou výhodu zejména v tenise, protože praváci jsou jimi zaskočeni25. Tato teze se pak občas přenáší do článků o leváctví i do některých populárně naučných publikací26, ale lze ji objevit i v závěrečných pracích absolventů vysokých škol, kteří se lateralitou nebo sportem oborově zabývají27. Naproti tomu celou věc dávají do spíše reálných věcných souvislostí sázkové kanceláře, které vycházejí ze statistik výsledků zápasů – z nich pak vyplývá, že výrazná výhoda leváků nad praváky je dlouhodobě živený mýtus, ale ke stejným závěrům dospěly i některé vysokoškolské závěrečné práce28.

Podíváme-li se na celou věc zblízka, zjistíme, že podle statistik vrcholných soutěží WTA a ATP se leváci, přesněji levorucí, v žebříčcích dlouhodobě umísťují mezi praváky rovnoměrně. TenisPortal.cz, webový portál, který zveřejňuje nejen žebříčky umístění v jednotlivých letech, ale i portréty hráčů, uvádí, kterou rukou jednotliví tenisté hrají. Z údajů v takovémto uzavřeném statistickém souboru lze pak například odvodit, kolik hráčů mezi 1.-100. místem hraje levou, nebo pravou rukou a jaká je jejich úspěšnost.

Rozložení počtu a umístění mužů leváků a žen levaček v soutěžích WTA a ATP mezi 1.-100. místem mezi lety 2000-2020; mezi léty 2021-2022 jsou vývojové trendy obdobné29.

V letech 2000-2020 se v soutěži mezi 1. až 100. místem se celkově pohybovalo dohromady 11 % levorukých hráčů a hráček (275 leváků v WTA tj. 13,1 %, a 180 levaček v ATP, tj. 8,6 %; poměr mezi levorukými muži a levorukými ženami byl ve sledovaném období 60,4 % ku 39,6 %). Z hlediska umístění v celém žebříčku soutěže se levorucí rozvrstvili výkonnostně rovnoměrně a poměrně vůči pravákům, v žádném případě se tedy leváci nekumulovali v horních příčkách žebříčku soutěže. Podíváme-li se do nižších výkonnostních pater až do 500. místa, rozvrstvení pravorukých a levorukých se opakuje, čemuž odpovídají i údaje z následujících let 2021 a 2023.

Pokud bychom se zaměřili pouze na počet počet leváků, mužů i žen, z grafů je patrné, že v jednotlivých letech 2000 až 2020 je u žen v průběhu 21 sezón počet levaček stejný, zatímco u mužů je v tomtéž období vidět celkový mírný nárůst. Co je příčinou, že právě v mužské kategorii tenistů se objevuje více levorukých hráčů?

V první řadě vyjděme z toho, že z různých průzkumů vyplývá, že v populaci je o něco více mužů leváků než žen levaček. V našem případě se v 21 ročnících soutěže objevovalo v průměru celkově 11 % leváků, o nichž samozřejmě víme jen to, že hrají levou rukou – to odpovídá i obvyklému rozložení populace mezi praváky a leváky ve školách, pokud vezememe za kritérium ruku, kterou dítě píše. Mezi muži a ženami bylo ve sledovaných letech 60 % leváků a 40 % levaček.

Počet mužů leváků a žen levaček v soutěžích WTA a ATP mezi 1.-100. místem mezi lety 2000-2020.

Počet mužů leváků a žen levaček dohromady v soutěžích WTA a ATP mezi 1.-100. místem mezi lety 2000-2020; mezi léty 2021-2023 jsou vývojové trendy obdobné30.

Zajímavé ale je, že zatímco počet žen levaček vůči pravačkám v soutěži je procentuálně pořád přibližně stejný, tak v kategorii mužů počet leváků pomalu rostl, otázkou však je proč.

Zde se nabízí několik možností, buď muži leváci svým leváctvím převyšují ženy levačky, zároveň jim jejich leváctví přináší alespoň dílčí převahu nad muži praváky, nebo jsou tu příčiny jiné, vnější. Připustíme-li, že není známo, že mezi leváky muži a ženami levačkami i ve srovnání s praváky nejsou z hlediska jejich fyzických a povahových dispozic velké, nebo vůbec žádné podstatné rozdíly, pak nárůst mužů leváků má pravděpodobně příčinu v jiných než vnitřních podmínkách.

V tabulce rozložení umístění tenistů leváků vidíme, že od roku 2005 se 15 let na špičce pohybuje Španěl Rafael Nadal, který hraje levou rukou31. Jeho životní úspěch sportovce je fenomenální a zároveň je spojen s donekonečna vyprávěným příběhem o tom, že jeho strýc, který jako jeho první trenér mu doporučil, že má hrát levou rukou, protože tak bude mezi ostatními hráči ve výhodě32.

Celkový laterální obraz R. Nadala není nikde uváděn, podíváme-li se alespoň na zveřejněné dostupné fotografie z jeho osobního života, žjišťujeme, že v hlavních činnostech ruky patří spíše k lidem laterálně nevyhraněným, tedy ambidextrům. Přestože píše pravou rukou, což je u ambidextrů velmi často jen věcí společenské konvence, řadu činností vykonává střídavě rukama oběma, což by naznačovalo, že si ke hře mohl ruku skutečně zvolit a zároveň dosáhnout vynikajících výsledků, což by pro typického praváka nebylo vůbec snadné včetně přizpůsobení pohybu nohou.

Tento mediálně známý příběh a teze o tom, že jako hrající levák bude ve výhodě, se zakořenila v Nadalově životopisu, a podpořena jeho dlouhodobými špičkovými výkony, byla sportovními komentátory, trenéry i rodiči přijata i jako její potvrzení. To mohlo inspirovat celé generace trenérů i rodičů, aby své malé sportovně nadané leváky nasměrovali spíše na dráhu tenisu než do jiného sportu, čímž takto jakýmsi „sociálním výběrem“ vstoupilo do tohoto sportu postupně mnohem více leváků, než by odpovídalo běžnému rozložení populace, a kteří se pak propracovali až do soutěže nejvyšší. Že princip upřednostňování malých leváků při náboru do tenisové přípravky není jen smyšlenkou, dokladuje i řada případů i z našich tenisových oddílů, které při náboru nových malých tenistů slibovaly, že přijmou přednostně především leváky33. Protože tato praxe byla veřejně kritizována kvůli diskriminaci praváků, dostal se tento princip výběru pouze do roviny osobní, a tím i skryté, takže dnes těžko říct, jak toto preferování leváků při zápisech do oddílů pokračovalo a v konečném důsledku poměr zastoupení mezi leváky a praváky změnilo.

Údaje o lateralitě sportovců se objevují i v jiných sportech, kde je pohybový vzorec podřízen profitu ruky, a tak ve stolním tenise, badmintonu, basebalu, softbalu či šermu je možno takové údaje získat z veřejně dostupných webových stránek těchto sportů.

Český šermířský svaz od roku 2013 na svých webových stránkách uvádí žebříčky umístění sportovců v jednotlivých kategoriích spolu s rukou, kterou sportovec šermuje – statistiky devíti sportovních sezón mezi lety 2013/2014 až 2021/202234, naznačují, že právě v tomto sportu se vyskytuje leváků poměrně velmi málo. Mezi muži a ženami v seniorské i věkově nejmladší kategorii „mini“, tedy těch, kteří do sportu v podstatě právě vstupují, se pohybuje počet leváků a levaček kolem 2 %.

Jak vyplynulo z osobní rozhovoru s vedoucím jednoho z několika oddílů, které v ČR působí, to však není proto, že by v tomto sportu nebyly u nás běžně dostupné varianty zbraní a vybavení pro leváky.

Jestli je to tím, že šerm je vysoce kontaktní a sofistikovaný sport a leváci se v konkurenci praváků prostě nejsou schopni zorientovat, a tak je jejich úspěšnost malá a tím i uspokojení, a právě proto sport opouštějí, nebo že trenéři nemají dostatečně dobře propracovanou metodiku nácviku pro leváky nebo že důvodem jsou společenské či jiné příčiny, se nepodařilo zjistit.

26/2/2025

20. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/29167349/; https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/2310871-jsou-levaci-lepsi-sportovci-velka-analyza-ukazala-ze-v-nekterych-sportech-ano; staženo 11.1.2022

21. https://www.lidovky.cz/noviny/jak-prelstit-handicap-salty.A080802_000081_ln_noviny_sko; staženo 11.1.2022

22. https://www.youtube.com/watch?v=yyNeZPRRfyM; staženo 25.5.2023

23. https://www.irozhlas.cz/komentare/fotbal-ms-2018-levaci-studie-veda-cena-soupisky_1806120730_jab; staženo 11.1.2022

24. https://brnensky.denik.cz/ostatni_region/pokoril-nevolnost-horko-i-levaky-sermir-choupenitch-ziskal-historicky-bronz-20180621.html; staženo 25.5.2023

25. https://docplayer.cz/126954413-Taktika-hry-levorukych-hracu.html; staženo 11.1.2022

26. Healey, Jane M.: Leváci a jejich výchova, Portál, Praha, 2002, ISBN 80-7178-701-9, str. 83; https://medium.seznam.cz/clanek/adam-blazej-levorukost-ve-sportu-vyhoda-nebo-problem-9918; https://www.tyden.cz/rubriky/veda/clovek/jsou-levaci-lepsi-bojovnici_287957.html; https://www.sportscity.it/altri-sport/i-mancini-sono-avvantaggiati-in-alcuni-sport-uno-studio-lo-dimostra.htm?lang=CS; https://www.prostreno.cz/zdravi-a-diety/clanky/23997/Fakta-o-levacich-o-kterych-jste-mozna-jeste-neslyseli; staženo 11.7.2023

27. https://is.muni.cz › urqwp › Tom_BP_final; https://dspace.jcu.cz/bitstream/handle/123456789/30491/Kodetova_Klara_-_DP.pdf?sequence=1; staženo 11.7.2023

28. https://www.kurzovesazeni.com/levoruci-hraci-v-atp-maji-vyhodu-nad-pravorukymi/; https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/181943;  staženo 11.1.2022

29. https://www.tenisportal.cz/zebricky/atp-muzi/; https://www.tenisportal.cz/zebricky/wta-zeny/; staženo 25.5.2023; tabulky s rozvrstvením hráčů a hráček tenisu podle laterality a pohlaví – viz příloha.

30. tamtéž

31. https://tenisportal.cz/hrac/nadal/; https://tenisportal.cz/zebricky/atp-muzi/; staženo 11.1.2023

32. https://cs.wikipedia.org/wiki/Rafael_Nadal; https://isport.blesk.cz/clanek/tenis-french-open/305629/stryc-ktery-udelal-z-nadala-legendu-zmenil-ho-na-levaka-a-nebral-si-penize.html; staženo 11.1.2022

33. Růžička, Michal: o diskriminaci. Zn.: LRRTM1, Hospodářské noviny, 3. 8. 2007, https://archiv.hn.cz/c1-21741360-o-diskriminaci-zn-lrrtm1; staženo 26. 4. 2024

34. https://www.czechfencing.cz/portal/rankings/list; staženo 25.5.2023