Levák doma a v kuchyni

Uspořádat si zařízení domácnosti podle svých představ je podle průzkumů veřejného mínění přáním většiny dotazovaných, ale popravdě řečeno málokdo je v situaci, že si může zařídit byt přesně tak, jak si představuje. Při volbě nábytku a dalšího zařízení jsme chtě nechtě nuceni zvažovat mnoho okolností a konečným výsledkem je kompromis mezi účelností, cenou a designovým zpracováním nové věci, kterou si pořizujeme.

Ještě méně můžeme ovlivnit prostorové uspořádání bytu, takovou možnost mají jen ti, kteří zadají svá přání architektům a odhodlají se k rázným stavebním úpravám nebo rovnou k stavbě nového domu. Většina z nás však musí vycházet z možností, které právě jsou – přesto můžeme zařídit byt účelně i esteticky a nezapomenout na členy rodiny, kteří jsou leváci.

V laterálně smíšených rodinách nebo s předpokladem, že se zde levák může narodit, bychom neměli budovat uspořádání bytu, který je uzpůsobeno pouze pro praváky. Pokud to jde, volíme raději taková řešení, která jsou stranově neutrální.

Uspořádání lidských sídel se od nejstarších dob vyvíjí podle potřeb lidí, kteří v nich žijí, proto se ustálila celá řada řešení, která vycházejí z potřeb praváků.

Je známo, že schodiště ve středověkých hradech jsou pravotočivá, protože tak se dobyvatelům ztížil prostor pro úder vedený pravou rukou, zatímco obránci praváci nahoře jsou ve výhodě. Ve velkých činžovních domech se schodištěm s velkým prostorem uvnitř je upřednostňováno stáčení vlevo. Hlubší nášlapové stupně v místě, kam je kladena pravá noha, a zábradlí po pravé ruce zvyšuje komfort a celkovou bezpečnost při stoupání a při vynášení nákupů, dřeva na topení a věder s uhlím.

Všimli jste si například, že vypínače stropních nebo chodbových světel jsou obvykle napravo ode dveří? Snahu o jednoduchost a bezpečnost provozu pro praváky si uvědomíme i při zavírání dvoudílných oken - levá ruka přivře levou půlku okna, pravá ruka uchopí kličku a přiklopí pravou půlku na levou, okenní kličkou v pravotočivém směru mechanizmem okno uzamkne. Skříňky s jedním křídlem se otvírají levou rukou, aby pravá mohla ze skříňky něco vyjmout nebo naopak dovnitř něco vložit.

Nelze však říci, že by se vše řídilo jen tím, co vyhovuje pohybům praváka – v domácnostech, stejně tak ve veřejných či továrních budovách mohou mít přednost jiná kritéria. Takovým příkladem jsou dveře - ve školách, úřadech a továrenských budovách se z bezpečnostních důvodů otvírají směrem z místnosti tak, aby se daly do prostoru chodby otevřít pravou rukou, zatímco v bytech se otevírají do místnosti k nejbližší stěně. Nesmíme však předpokládat, že každý výrobce se cítí zavázán tradičními zvyklostmi a že každý zadavatel má ve věcech jasno, jisté však je, že neexistují „dveře pro praváky a pro leváky“, jak si sem tam někdo myslí, protože každými dveřmi se prochází dovnitř i ven.

Při práci v bytě nebo souvisejících místnostech by leváci měli postupovat zleva doprava, aby hotovou práci měli po levé ruce a měli možnost kontrolovat ji pohledem vlevo. Při malování bytu má pak levák pravou ruku volnou pro poponášení barvy a může se jí třeba i opřít o nenatřenou plochu. Linku pod stropem je však lepší nanést výhodnějším tahem zprava doleva.

*