Blue Moon / Bloumám

Richard Rodgers / Lorenz Hart / 1934 / česky Ivo Vodička / 2015

Melodie písně Richarda Rodgerse "Blue Moon" vznikla v roce 1933 spolu s prvním textem Lorenza Harta – oba autoři pracovali ve filmovém průmyslu, ale teprve po několika letech a s pátou úpravou textu se jim podařilo skladbu prosadit do éteru v roce 1935. K poslední romantické textové verzi byl prý L. Hart producentem doslova už přinucen. Název „Blue Moon“ se odkazuje na anglický idiomatický výraz "jednou za uherský rok", který vychází z nesrovnalosti počtu úplňků a počtu měsíců v roce. Titul se tak opírá o slovní hříčku, protože modrá je i barva melancholie. A protože vypravěč je osamělý a smutný, a to, že najde lásku a štěstí v ní, je tak nepravděpodobné, že by k tomu muselo dojít za uherský rok, je píseň spíše povzdechem, který nakonec posluchače zaujal.

"Blue Moon" se stal mezinárodním hitem číslo jedna a byl nahrán a nazpíván snad všemi orchestry a zpěváky v různých dobových úpravách, z nichž snad nejzajímavější přinesla v roce 1961 doo-wop skupina The Marcels.

G⁺    C  Ami  Dmi⁷    G⁷          C    Ami

1. Bloumám, do mě teď vůbec nic není,

Dmi⁷       G⁷          C     Ami

věčně se utápím v snění

Dmi⁷          G⁷          C     Ami      Dmi⁷    G⁺

s měsícem nad hlavou.

2. Já vím, i měsíc takhle si zpívá

a hvězdy bláhově sčítá,

když nebem plují si tmou.^{C F C C7}

Dmi           G⁷        C         C⁷

R: Hlavou mi písně znějí,

Dmi           G⁷        C         C⁷

naděj že jedinou mám,

Fmi              B⁷           E^b

že měsíc se ve zlato změní,

G                D⁷          G     G^{7   G+}

až zjistím, že tě tu mám.

3. Blouzním, s nadějí ve snech kouzlím,

jak zřídit nebeskej krám,

ať nikdo není tu sám.

4. Blouzním, že v lásku měsíc se změní,

že znám tě o něco líp

než všechen měsíční svit. ^{C F C C7}

Dmi     G⁷        C          C⁷                   

R: Jako blíženci patříme k sobě,

Dmi     G⁷        C          C⁷                   

vždyť v srdci tě jedinou mám.

Fmi                  B⁷        E^b

Jak blázen tu bloudím a zpívám,

G         D⁷        G         G^{7   G+}

pomalu umírám.

5. Blouzním, s nadějí ve snech kouzlím,

hvězdy mi s úsměvem lžou,

že každá právě je mou.

Vždyť prázdnou náruč mám,

samotou umírám,

samotou umírám.