Nová pozice psaní

Tím, že nové psací prostředky jsou schopny psát ze všech úhlů, nové úchopy umožňují velmi individuální postavení ruky, předloktí i pootočení papíru, a tak pravá ruka může být položena pod řádkem, v rovině řádku, nebo i nad ním, což způsobuje, že:

1. Všechny varianty modifikovaných špetek i palcových úchopů jsou provázeny mnohem nižším úchopem, v němž se prsty významně přibližují hrotu. S vyšším náklonem psacího prostředku písaři posouvají úchop blíže k hrotu, jinak by se totiž ruka zvedla do výše a musela by se pohybovat nad papírem volně bez opory. Tato pozice z tzv. volné ruky je velmi nestabilní, a tím i nepohodlná, protože ruka se nemůže opírat o malíkovou hranu. – to je způsobeno tím, že při vztyčení psacího prostředku se místo původního úchopu na psacím prostředku zvedne do výšky a píšící by ztratil kontakt s podložkou psaní a tím i nutnou oporu malíčku nebo malíkové hrany, která vede ruku po papíře.

Rozdíly ve výšce úchopu tužky a kuličkových psacích prostředků: tradiční špetkový s grafitovou tužkou 3-4 cm (a), snížený úchop u modifikované špetky 2-3 cm (b) a bočního palcového úchopu i pod 2 cm (c).

2. Příliš nízké uchopení psacího prostředku však způsobuje, že přes pokrčený palec a ukazovák není vidět na hrot na právě psaný text, a to je právě druhý důvod, proč písaři vytáčejí ruku nebo propisovačku do pozice z boku až shora. Výrobci si nutnosti přirozeného snížení úchopu samozřejmě všimli a plnicí pera, propisovačky i rollery už dávno tvarují tak, aby snížený úchop umožnili – někdy však přílišné ergonomické tvarování postavení prstů přímo předurčí, a třeba i právě proto přes ně vidět nakonec není.

Srovnání pozice přitažené špetky z pohledu píšícího a skutečného špetkového úchopu - v přitažené špetce palec zakrývá pohled na hrot, což píšícího nutí k tomu, aby pootočil předloktí směrem od těla, zahnul ruku v zápěstí nebo pootočil psací prostředek směrem od sebe, nebo aby spojil všechny tři způsoby dohromady.

3. při posouvání ruky ve směru psaní zleva doprava písaři stále více ohýbají ruku v zápěstí směrem k horní pozici psaní, a ti, kteří píší palcovými úchopy, navíc posouvají v ruce i psací prostředek ve směru proti sobě, aby se jim otevíral pohled na hrot a právě psaný text. Psací prostředek je tak veden spíše z boku (východ), ale i pozice vyšší (východo-východo-sever).

Posun ve zvyšující se směrové orientaci kuličkového psacího prostředku v ruce v přitažené modifikované špetce (a), otevřené modifikované špetce (b), k mírnému bočnímu palcovému úchopu (c) až k jeho vyhraněné variantě (d).

Z měření směrové orientace psacího prostředku z Výzkumu 2017 vyplynuly tyto výsledky:

Směrová orientace psacího prostředku v stupních u modifikovaných špetek (obr. vlevo) a palcových úchopů (obr. vpravo) vzhledem k hraně stolu – u palcových úchopů je zřetelný posun k mnohem vyššímu směrovému nájezdu psacího prostředku.

4. Úchop oběma modifikovanými špetkami a palcovými úchopy zkracuje dosah prstů (akční radius prstů) - písař už kuličkovou tužkou nedosáhne tak daleko a mnohem obtížněji vytváří jemné dlouhé krouživé pohyby, na kterých je postaveno spojité písmo především. Tradiční psací prostředky psaly spíše bez přítlaku a prsty mohly být volně nataženy – takto natažené prsty měly při pokrčování směrem do dlaně i v dalších směrech velký akční rádius. Nové psací prostředky a s nimi spojené úchopy vyžadují nejen vyšší náklon, ale také větší přítlak na papír, psaní je mnohem více vedeno silovými pohyby, některé prsty musí vyvíjet pohyby jiné než předtím a současně akcelerovat přítlak na psací prostředek. Vyšší náklon psacího prostředku s vyšším přítlakem na něj a potřeba jej udržet tak, aby neproklouzával mezi prsty, je nutí k pokrčení a vyvinutí značné síly v místě úchopu – to je další příčina celkového zkrácení jejich dosahu.

5. Zkrácení akčního dosahu prstů písaři částečně tím, že ruka s předloktím se posouvá vpřed a zpět za cenu částečného nebo úplného znehybnění zápěstí. Část písařů pak jde tou cestou, že při psaní upřednostňují kolmé izolované tahy shora dolů a mírně do stran, zatímco typické spojovací elementy a náběhy spojitého písma, které vedou zdola šikmo doprava, zkracují nebo přímo vynechávají, protože pohyb vedený shora dolů je motoricky snazší⁸⁶.

Svislé, vodorovné a šikmé čáry, kruh a jeho části patří k vývojově nejranějším grafickým projevům, na kterých jsou schopni samostatně postavit písmo i předškoláci.

6. Zvyšuje se potřeba vyššího přítlaku na hrot, aby kulička dobře přilnula k papíru a přenášela barvicí pastu. Písaři se jej snaží zvýšit různými způsoby – na propisovačce prsty různě skládají a někdy i překládají prsty přes sebe, aby přítlak ještě více koncentrovali. Zvýšený přítlak se projevuje právě prolomením ukazováku, popř. prostředníku, za prvním článkem, čímž se zkrátí i jeho délka, a tak se velmi zjednoduší přitažení kuličkové tužky směrem do dlaně a vytvoření potřebného náklonu. Prolomení ukazováku a prostředníku také často způsobují dlouhé nebo modelované nehty.