Leonardo levou rukou

Leonardo, jak už bylo mnohokrát řečeno, psal velmi často a rád levou rukou - tak ho pamatují a vzpomínají souhlasně i jeho vrstevníci. Jak Leonardo vlastně levou rukou psal?

Podíváme-li se na rukopisy, které jako osobní zápisky nebyly určeny veřejnosti, je na první pohled jasné, že jsou psány zprava doleva. Zde Leonardo využil svých zkušeností s psaním pravou rukou a psaní i s uspořádáním pracoviště prostě jen zrcadlově otočil. Zároveň tak využil nejmocnější zbraně při psaní - tah.

A jak vypadá Leonardův rukopis psaný levou rukou? Ukázky jsou z Codex Arundel, jednoho poznámkového bloku, jehož stránky si můžete prohlédnout. Následující ukázky písma pocházejí z jednoho zápisníku, přesto se v něm rukopis různí. Vlevo je originální ukázka a vpravo je stranově převrácená varianta téhož obrázku pro srovnání. Podíváme-li se na pravý obrázek, písmo je nám povědomé a dokázali bychom z něj vyčíst jednotlivá slova.

Než přistoupíme k rozboru tahů, podívejme se na to, jakým způsobem je tvořena čára při psaní vedeném levou rukou zdola, tedy pouhým stranovým převrácením pravákových pohybů. Při psaní zprava doleva pak vzniká stranové písmo, kterému se říká "zrcadlové psaní".

Tak jako v předcházejícím rozboru písma vedeného pravou rukou, je i v následujícím vidět, odkud byl veden husí brk - za povšimnutí stojí iniciála Q na počátku slova, u níž je zcela zřetelně vidět, jak pod silnějším, dynamičtějším přítlakem se od sebe oddálily nožičky a psaná stopa se na okamžik rozdvojila.

Písmeno Q a místo, kde se pod přítlakem rozevřely nožičky, ukazuje neomylně, jakým je veden směr psaní - z dolní levákovy pozice. Pro kontrolu ještě další rozbor tahů v písmenu g.

Psaní husím brkem je mnohem obtížnější než psát dnešními psacími prostředky. Husí brk, který si každý písař seřezával perořízkem, velmi citlivě reaguje na přítlak rozevřením nožiček, na nerovnosti papíru, zejména při pohybu proti tlakem a při těžké ruce se jeho konec rychle opotřebovává. Při psaní má tendenci se protáčet mezi prsty, tím se mírně mění směr stopy - pokud v rozboru písma vidítě mírný odklon od směrů, je to dáno tím, že zápěstí není při psaní strnulé a jde vstříc zamýšlenému psaní a že brk se v prstech dá mírně otáčet, jak už bylo zmíněno.

Tak, a celá domnělá záhada Leonardova zrcadlového psaní je na dlani - Leonardo byl velmi pracovitý a usilovný člověk, který neustále zkoumal a ověřoval pravdivost a užitečnost tradovaných poznatků. Pokud shledal, že tradované poznatky nebo postupy práce neodpovídají jeho pozorováním a jím prověřeným faktům, lehce je opouštěl a nahrazoval novými. Jeho zrcadlové psaní je tedy pravou tváří jeho osobnosti - dělat věci prakticky a jednoduše. Kdybyste se náhodou někde dočetli, že byl "leváckým dyslektikem", protože soustavně převracel písmo, nebo něco podobného, tak to, prosím, okamžitě pusťte z hlavy jako nesmysl nad nesmysly největší.

V tomto okamžiku možná někoho z vás napadlo, jestli Leonardo také nepsal horním způsobem, kterým dnes píše většina leváků. Otázka horního způsobu psaní, která právě mne velmi zajímá, má zde, myslím, úplně jednoduchý závěr: Leonardo horním způsobem s největší pravděpodobností hraničíci s jistotou nepsal. Když zvážíme, že své psaní vyřešil tím nejjednodušším a nejúčinnějším způsobem a psal zrcadlovým psaním, neměl důvod psát levou rukou ještě druhým způsobem, protože pro vytváření oficiálních dokumentů a pro psaní na veřejnosti používal pravou ruku, kterou se naučil psát v dětství. Navíc z rozboru doprava ubíhajícího písma se v zásadě nedá zjistit, jestli bylo psáno pravou rukou nebo levákovým horním psaním, protože oba způsoby jsou vůči sobě navzájem zrcadlové.

Takže vlastně jenom pro pořádek ukázka rozboru levákova písma z horní pozice psaní a psaní pravou rukou:

Modrá perka - pravá ruka; zelená perka - levá ruka horní psaní; šipky ukazují momentální směr psaní; žlutá čára naznačuje osu zrcadlového psaní.

13. 12. 2012